cvičení

………………………………………………………………………………………

Díl 2.
Jak jde čas po 2.porodu – Aneb proměna č.2 začíná 🙂 :

= často mi chodí dotazy – Zda má smysl začít cvičit po porodu, když plánuji pak další těhotenství = tak i proto vznikl tento text! 🙂

Výchozí stav před 1. těhotenství (r.2012):

– Věk 27
– Práce v posilovně
– Cvičení na posilovacích strojích
– Cvičení na břicho tradičním fitness způsobem (bedra do podložky a nohy švihem až za hlavu)
– Držení těla – hyperlordóza bederní páteře – bolesti beder v průběhu dne
– Změna myšlení při cvičení a studium o CORE zahájeno 2 měsíce před otěhotněním
– 2 měsíční denní cvičení na střed těla v neutrální pozici – zlepšení držení těla, bolesti zad pryč
– Těhotenství

Výchozí stav po 1.produ:
– V porodnici: Vstávání i lehání přes bok
– Zahájení cvičení na střed těla (toho, které jsem cvičila pouhé 2 měsíce před otěhotněním) nekdy po 6tinedeli
– Pocitově břicho téměř 3 měsíce po porodu slabé a nefunkční
– Diastáza 2 měsíce po porodu na 2 prsty
– Diastáza cvičením stažena na malilinkou špičku nad i pod pupíkem (cca čtvrt prstu) během 22 měsíců po porodu

Výchozí stav před 2. těhotenství (r.2018):
– O cca 6 let starší tělo, věk 33
– 5 let vzdělávání v oblasti zdravotního cvičení, pilates clinic, anatomie, těla po porodu, pánevního dna a dalších = na sobě vše vyzkoušeno
– 5 let skoro denního cvičení a navrácení těla do ještě lepšího, než před 1.otěhotnění
– Mnohem lepší držení těla, žádné bolesti, moje výška o 1 cm vyšší
– 2. těhotenství

Výchozí stav po 2. porodu:
– V porodnici = vstávání a lehání přes bok, ležení na břiše (až 4 denně, par minut), vázání břicha šátkem cca 2x denně na pár minut
– Zatím žádné cvičení – pouze snaha o napřímení v sedě a ve stoji 1 – 2x denně = zařazeno do běžných denních činností = řízení auta, procházka s kočárkem, vaření – vždy jen pár minut
– Diastáza 10 dní po porodu = nahoře 1 menší prst a dole mini špička

ZÁVĚR:
= !!! Rozhodně se vyplácí cvičit mezi těhotenstvím !! =

– tělo překvapivě snadno a rychle reaguje, tak nějak samo
– diastáza je po 2.porodu menší než po 1.
– břicho se vrací zpět samo mnohem rychleji, než po 1.porodu (pravděpodobně díky lehání si na břicho pro snazší zavinutí dělohy)
– při 2.těhotneství jsme měla o 1cm menší břicho = pravděpodobně díky lepšímu držení těla
– Jsem sice pouhých 10 dní po 2.porodu, ale už ted můžu říct, že těch 5 let dřiny (ležení a dýchání první 2 roky atd…), moje tělo strašně moc ocenilo. I přes to, že je o 6 let starší, odvádí skvělou práci, pocitově jakoby mi bylo pořád 27, jen tak nějak lepších 27 🙂
– Cvičení po porodu (to co jsem dělávala po 1.) zahájím až dle pocitu, zase podám info 🙂

Zahájit správné cvičení po porodu, hned po tom 1.porodu, má opravdu velký smysl. Ono nakonec zahájit to ještě před 1.otěhotnění má ještě větší smysl 🙂 Ale kdo to mohl tehdy vědět že jo 🙂 Takže i mezi 2. a 3.to má smysl 🙂 … a tak dál.. Prostě vždycky to má smysl 😀

Krásnou 3. adventní neděli přeji … 🙂

PS: snad je to srozumitelný text, snažila jsem se v rámci všech aktuálních možností 😀 (mlíko všude, spala bych i ve stoji)

Díl 3.
Proměna po 2.porodu

Předem, než se rozepíšu o proměně, pro ty, které by nečetly dál, bych vám všem ráda popřála krásné, veselé a pohodové Vánoce, spousty úsměvů a radosti. Děkuji za vaši přízeň i přes to, že je má práce dočasně pozastavena, že jsou mé texty plné hrubek, že vás baví mé postřehy z proměny po 2.porodu. Děkuji vám všem moc a věřím, že rok 2019 bude pro nás všechny plný zdraví a radostí, a že se pracovně trošku vrátím.

Jsem nyní 18 dní po porodu a už 3.den pozoruji nekomfort v pánevním dnu, jak při chůzi, tak při sedání i vstávání. Takový jakoby pocit sesunutí, snížení, jakoby to nebylo tam, kde to bylo před otěhotněním. A tak dle svého pocitu, jsem včera začala trošku cvičit. Zvláštní je, že 14 dní žádný takový pocit v pánevním dnu nebyl, asi tělo mělo větší práci se zavinováním dělohy, než aby mi dalo vědět – Holka, padá ti to tam dole, dělej něco 😀

Cvičení:
1. Výtah
– šetrně, nejedu až do 10.patra, spíš tak do 3. maximálně
– snažím se soustředit na Výtah konečníku a na Výtah vagíny zvlášť
– Výtah „přední části“ v sedě přímo na sedacích hrbolech, v max.napřímení
– Výtah „zadní části“ v sedě, v napřímení, ale opřená, sedací hrboly směřují tedy spíš k patám (vhodné i v případě hemeroidů)
– Párkrát vyjedu nahoru a dolu, kdykoliv si vzpomenu

2. Hodiny
– Tímto cvikem postupně aktivuji všechny 3 svalové vrstvy pánevního dna
– Opět jsem šetrná, tak o 70% méně síly, než v době před otěhotněním, tak je to spíš takové svalové šimrání
– Tento cvik se špatně popisuje, znají ho ty, které se mnou cvičily
– V sedě na sedacích hrbolech
– Max 2x denně

Není to úplně návod na to, kdy má kdo začít cvičit. Je třeba dát na svůj pocit a nehrotit nic. Nechtít hned zázraky. A uvědomovat si, že 6tinedělí není o cvičebním masakru pro návrat těla před těhu. = na to je ještě času dost.
Spíš mě zajímá, zda po 14 dnech jste někdo zaznamenal stejný pocit s pánevním dnem, nebo později, či nikdy.
Proměna na foto je stále bez cvičení.

Toď můj další postřeh. Doufám, že už nikdo neuklízíte, že už vám hoří všechny 4 svíčky a běží pohádky při voňavém cukroví.

Mimi cukroví nadýmá, tak jsem bez. Hormony v 6tinedělí taky dělají svoje a umí maximalizovat, byť né tak tragické věci v ty nejtragičtější věci na světě. Nyní jsem již pozitivní, ale když nás doktorka poslala s mimčem na chirurgii kvůli pupíku a já tam uslyšela slova – měli byste se připravit na možnou operaci, tak jsem řvala, přesně tak, jak dle 6tinedělních hormonů a strachu o mimčo je možné. Mysleli jsme pozitivně a pupík je na dobré cestě, věříme, že se operace vyhneme. Zítra, stejně jako včera jedeme do Krče na kontrolu.

A tak v předvánoční čas je mi opět připomenuto, co v životě je nejdůležitější. Jsem nesmírně vděčná, že se mimi pupík hojí, že jsme všichni spolu a zdraví. Největší poděkování patří mému muži, který dává mé hormony-nálady-návaly breky-urážky-hlášky, zvládá domácnost, syna, dceru, prostě všechno! Trošku doufám, že jste byl taky někdo při šestinedělí na odstřel a nezveřejňuji zde nějakou Pandořinu skříňku. 😀
Tak jdu přebalit, nakojit, uspat….