Kočárky – V sedě ležet?

ivafiscz Cvičení, Diastáza, Kurzy, Po porodu ,

Tento článek vzniká, proto, že když jsem se před 6ti lety začala o pohybu a těle více vzdělávat, narazila jsem několikrát na myšlenku = škoda, že jsem to nevěděla dřív. Byla bych vděčná, kdyby mi to někdo řekl, když jsem kupovala svůj 1.kočárek. Když jsem sledovala, jak postupuje pohybový vývoj mého syna a byla pyšná, když si koncem 7.měsíce stoupnul vedle nábytku – teď bych se za to plácla. A tak tehdy začal a stále nepřestává dlouhý vzdělávací proces o pohybu a těle.

A tak dnes, kdy o 6 let později opět kupuji kočárek, jsem se rozhodla předat, to, co vím o vhodném kočárku pro vývoj dítěte, protože když jsem viděla kam proměny kočárku přešly za tu dobu, tak mě „málem kleplo“.

Už tehdy mě zarazilo, jak málo kočárky pruží, jak některé nejdou dát ani do úplného lehu, až tak jsem to neřešila. Paní v krámě řekla, že v této době se už pružící kočárky nevyrábí a já to brala jako hotovou věc a koupila nepružící kočárek bez možnosti do úplného lehu, jen proto, že se mi líbil a byl zlevněný z 24.tis.za 17.tis (trojkombinace – no neber to). Kvůli neúplnému lehu jsem nakonec kupovala ještě jiný (dočasně), jelikož se syn ve 4 měsících nevešel do korby. Ve 4 měsících přece nebude napůl sedět! To už tehdy mi bylo jasný.

Letos, o 6 let zkušenější 🙂 , jsem nakráčela do stejného kočárkového krámu, jako kdysi, s myšlenkou, že za tu dobu, určitě výrobcům kočárků došlo, že vývoj dítěte je zatraceně mnohem důležitější než to, jak kočárek vedle maminky vypadá. Jak si určitě všimli, že když kočárek nepruží, že to nemusí mít dobrý vliv na kvalitní vývoj dítěte, stejně tak se určitě dozvěděli, že když dítě, které ještě samo nesedí, prostě musí ležet na rovné ploše a mít prostor pro pohyb. Myslela jsem, že výrobci kočárků spolupracují s dětskými fyzioterapeuty a kočárky jsou tak pod dohledem odborníků na vývojovou kineziologii miminka.

A co jsem ke svému zděšení zjistila?? Že jsem strašně naivní 🙂 vždyť výrobci udělali přesný opak (neříkám, že všichni, jsou značky kočárků, které krásně pruží a jdou do úplného lehu, a jsou prostorné, ale nejde zde o reklamu kladnou ani zápornou pro značky kočárků)!!

Opět jsem se dozvěděla, že v této době se pérovací kočárky nevyrábí. Po tolika letech se vývoj kočárků ubral ještě horším směrem. Nyní totiž jsou IN „raketové kočárky“ – tj. Kočárek, ve kterém dítě leží v sedě, jako kosmonaut při startu rakety ! Dítě má tedy stále skrčené nohy a má naordinovanou pozici ať chce nebo nechce. Jako vážně? Nad tím se žádný odborný dohled při vývoji kočárku nepozastavil?

A tak jsem se natolik rozčílila, že jsem to vzala do svých rukou se snahou informovat maminky, aby nedopadly jako já tehdy, kdy už by si jen mohly říct = škoda, že jsem to nevěděla dřív.Třeba tímto článkem zkrotíme výrobce kočárků, které začnou více přemýšlet o kvalitním vývoji miminka, než se předbíhat v luxusnosti dizajnu. Nebo ovlivníme pár nastávajících maminek.

Určitě spousta mnohem větších odborníků, pediatrů, ortopedů, fyzioterapeutů, by našlo ještě několik dalších důvodů, proč jsou tyto typy kočárků nevhodné pro dětský vývoj, ale když mlčí, tak alespoň můj názor (+ názor mých kolegů níže).

  1. Vliv kočárku na svaly:
  • Flexory kyčelního kloubu – to jsou svaly, které vedou od stehenní kosti na pánev a Iliopsoas, který vede ze stehna až na bederní páteř. Ty které zvedají (přitahují) stehno k trupu, nebo trup ke stehnu = laicky řečeno – zvedače nohy v kyčelním kloubu. Ty svaly, které nám dělají hyperlordózu – velké prohnutí v bedrech – pokud jsou zkrácené. Když stojíme v neutrálním napřímení, pak jsou tyto svaly ve své délce, když si sedneme, jsou tyto svaly ve svém zkrácení. A když budeme sedět čím dál více, budeme mít čím dál více tyto svaly zkrácené. Takže napřímit se bude čím dál těžší. Budeme mít velké prohnutí v bedrech, bolesti zad, vyvalená břicha – což to celé má vliv na celé tělo (na pánevní dno, dech, diastázu, kyčle, chodidla). Viz. Obrázek č.1 níže + Video.
  • Adduktory – to jsou svaly, které nám přitahují nohy k sobě. Upínají se na stehenní kost a na stydkou kost. Pokud je tělo často v pozici v sedě, je předpoklad, že má přetížené (zkrácené) flexory kyč. kloubu (viz. popis výše), tím je pánev ve stoji v anteverzi (vystrčený zadek, hyperlordóza bederní páteře, vyvalenější břicho) tyto adduktory pak vedou nohy do tvaru X. Viz. obrázek č.1.

Obrázek č.1

Flexory kyčelního kloubu:

  1. = Iliopsoas – je ze dvou svalů Iliacus a Psoas

7.-18. = svaly dolní končetiny upínající se na pánev = aneb zdvihače nohy v kyčelním kloubu

Adduktory:

  1. – 4. =přitahovače nohy, Např. s nevhodně zapojenými pelvitrochanterickými svaly a se zkrácenými flexory kyč.kl. vznikají nohy do X a do O (jako ty moje).

Obrázek č.1: ČIHÁK, R. Anatomie 1. 3. vyd.Praha: Grada Publishing, 2011, s. 534. ISBN 978-80-247-3817-8

  1. Vývoj miminka

– pohybový vývoj miminka je spojen s vývojem mozku (více v knize Labyrint pohybu od Prof. Pavla Koláře). Už to nám napovídá, že bychom měli miminkům dopřávat co nejvíce prostoru pro pohyb. V období mezi 1. až 6.měsícem se odehrává neustálá práce na souhře svalů mezi pánví, hrudníkem, hlavou a končetinami pro rozvoj symetrické opory. Znamená to tedy, že mimčo furt samo cvičí pokud k tomu má prostor. Od 6.měsíce dostává Iliopsoas (viz.obrázek – sval, který vede od vnitřní str. stehna na bederní páteř) schopnost se natáhnout – od 6.měsíce tedy přichází ještě větší potřeba prostoru pro dolní končetiny, začíná se samo přetáčet ze zad na břicho. Mezi 8.a 9.měsícem si dítě z lezení umí samo sednout do šikmého sedu. Do té doby by se dítě do sedu dávat nemělo – jeho páteř se teprve na vertikální pozice připravuje, aby zvládla sílu gravitace. To jsou pro mě hlavní důvody proč jsou z vývojového hlediska „raketové“ kočárky nevhodné, stejně jako dlouhodobé uchovávání dětí v autosedačce.

  1. Další přidané neduhy= když si to shrneme a trošku přeženeme, tak miminko je například a postupně:
  • – v šátku – ve flexi (nohy skrčené k tělu – tj.flexory kyčelního kloubu)
  • – v polohovacím lehátku – ve felxi
  • – v autosedačce – ve flexi
  • – v raketovém kočárku – ve flexi
  • – ve škole – ve flexi
  • – v autě – ve flexi
  • – v kanceláří – ve flexi

Stojí za to obrázek rozkliknout a pořádně se podívat (červené čáry ukazují cca úhel v kyčelním kloubu – flexi) = Kreslila Kristýna Maňáková (autorská práva)

Abychom se z lidského napřímení, nestali časem opět opicemi, které se napřímit neumí.

Shrnutí – co z toho vyplývá pro následující vývoj dítěte? Např.:

= většina patologií se objevuje nástupem do školních lavic (1.-3.třída)

  • vadné držení těla
  • hyperlordóza bederní páteře
  • bolesti zad
  • diastáza (co to je ZDE)
  • vyvalené břicho
  • zhoršení funkčnosti pánevního dna (v budoucnu bolestivé menstruace, inkontinence, atd..)
  • nohy do O či do X (bolesti kyčlí, kolen, kotníků)
  • vady chodidel (vbočené palce, plochonoží, atd…)

Požádala jsem i několik svých kolegů o jejich názor na „raketové kočárky“. Tímto vám děkuji, že jste si našli, i přes své pracovní a rodinné vytížení, čas a podělili se s námi o váš názor.

Veronika Kutlvašrová – pohybový specialista – Havlíčkův Brod:

Supertruper startrekové kočárky, luft v peněženkách a vliv na naše miminka?

Má milá kolegyně Iva, mě požádala o pár vět, co se kočárků týče. Téma je to obsáhlé, ale jelikož to jistě vše napíše, tak já se pokusím o stručnost. Svým klientkám vždy říkám, používejte zdravý selský rozum, dnes a denně na nás, jako matky, či budoucí maminky atakují ze všech stran, jak děti nesmíme předčasně posazovat, jak pasivní sed není vhodný, jak děti pro svůj zdravý vývoj potřebují  prostor a pak pořídíme kočárek za desítky tisíc, kde miminko uložíme do polohovatelného, ale neustálého sedu, prostoru na pohyb je tam přibližně jako v raketě do vesmíru a pro jistotu ho ještě připoutáme kšírky, aby z rakety nevypadlo. Tak kam se poděl ten zdravý selský rozum?

Opravdu je snadná ovladatelnost v obchodním domě nebo design kočárku více než zdraví dítěte?

Matěj Šulc – pohybový specialista – Ústí nad Labem:

Dítě mělo 9 měsíců na zakulacený růst ve stísněných prostorách maminčina bříška. Po porodu je pro něj čas na vývoj, který je jasně nasměrován k napřímení páteře a k pohybu. Tento vývoj je v mozku miminka jasně naplánován, je řízen zvědavostí a touhou po poznání. Každé převalení, natažení ručičky nebo kopnutí má své opodstatnění a znemožnění těchto projevů může znamenat tvorbu chybných pohybových vzorců, které se můžou projevit v pozdějším věku.  V jednoduchosti je síla – mimčo tedy nenutit do pozic (a kočárků), které samo nezvládne a dát mu dostatek prostoru pro objevování vlastních schopností…s dostatkem možností.

Lucie Klimíčková – pohybový specialista – Praha:

Ale ano, rozhodně si k tomu kočárku adaptér na autosedačku (vajíčko) pořiďte, přece nebudete miminko pokaždé budit, když vám po cestě v autě usne a vy budete potřebovat jít nakoupit. …Může často nastávající maminka od prodavačky slyšet, když se při koupi kočárku rozhoduje, zda adaptér ano či ne. Za mě je odpověď NE. Tím neříkám, že jsem se tehdy nerozhodla jinak, a že mě paní nepřesvědčila. V oblasti zdravotního a funkčního pohybu jsem se začala vzdělávat až cca 6 měsíců po porodu dcery, takže jsem neviděla takové souvislosti, jako dnes. Taky jisté následky řešíme dodnes. Autosedačka pro miminka je zkonstruována jako skořápka a má to svá opodstatnění s ohledem na bezpečnost, to je jasné. Každopádně dítě je v autosedačce ve flexi, přímý břišní sval je ve zkrácení a zadní svalový řetězec, který je velmi důležitý pro vzpřímení a celkové držení těla, se nemá šanci optimálně aktivovat. Pokud v této pozici dítě tráví velkou část dne – zavání to diastázou a dalšími obtížemi spojenými s funkčností pohybového aparátu. Proč mám tedy této flekční poloze vystavovat dítě častěji, než je nezbytně nutné (myšleno po dobu jízdy v autě)? Proč dítě nechám v autosedačce i po dobu nákupu nebo ho v ní budu dokonce doma krmit, houpat, popř. ho pak ještě přendám do houpátka? Tedy zase do flexe. Děti jsou mnohdy klidnější. Mají totiž vše naservírováno, krásně vidí a nemusí vyvinout skoro žádné úsilí. Vše pak završí sportovní kočárky, mnohdy velmi moderní a designové záležitosti, které jsou na principu kolébky. Nemáte tedy při procházkách možnost dítě položit do lehu, do horizontální polohy. Respektive překlopíte celou kolébku, ale dítě vlastně pořád sedí. Osobně vidím velký problém v tom, že hluboké korbičky vyráběné v dnešní době, jsou mnohdy opravdu jen korbičky. Je v nich málo prostoru. A poměrně brzy jsme nuceni malé děti přesouvat do sporťáků. Tehdy, když na to ještě vůbec nejsou připravené… Pokud se pak dostaneme do křížku s takovýmto kočárkem, nevěstí to nic dobrého. No, staré retro kočárky s velkou a prostornou korbou
na pružinách a kšíry k tomu –  mělo to něco do sebe…

Shrnutí:

Co by měly kočárky opravdu splňovat:

  1. Prostor
  2. Sporťák do úplného lehu
  3. Pružení

Na závěr – co z toho vyplývá?:

Důležitá je tedy kompenzace. Nyní je jasné, že dlouho v těchto výše vypsaných pozicích (viz. Obrázek č.2), by dítě být nemělo. Proto, když je hodinu v „raketě“, autosedačce, či v šátku, je pak hodinu na rovné ploše, kde má prostor a cvičí (tj. hraje si).

Jsme lidé – Homo sapiens sapiens = jediný druh charakteristický vertikálním držením těla = jsme napřímení. Proto bych nás nesrovnávala s Hominidy – s Lidoopi, kteří nosí své děti na sobě, oni se vývojem k napřímení nedostanou, mají mnohem větší pánev a v SI skloubení nepohyblivou. Nechci tímto rozpoutat boj mezi tábory Šátek ano a Šátek ne, chci jen abychom se zamyslely a nemusely si za pár let říct: Škoda, že jsem to nevěděla dřív. Prostě všeho s mírou. 😊

Doufám, že tento článek poslouží k zamyšlení se nad vývojem miminek při pořizování kočárků, stejně jako dalších vychytávek, které na nás reklamní marketing tlačí. To, že je to šíleně drahé a má to slavná osobnost, neznamená, že je to na stopro kvalitní pro vývoj miminka.

foto ze začátku září 2018

Iva Fiškandlová – pohybový specialista

Kolegové, kteří přidali příspěvek do článku: