Břicho

Má cesta

ivafiscz Břicho, Cvičení, Diastáza, Kurzy, Po porodu
Má cesta

ROZLUČKA IF – CENTRA POHYBU PO PORODU 9.6.2018

… zacatek konce, jenze bez koncu by nebyly dalsi zacatky…
A tak verim ze po konci, zacne neco noveho, uzasneho… a pak zase zacne neco noveho a uzasneho a pak zase a zase…. Verim ze ten spravny prostor najdu (najdem) a ze v roce 2020 opet povedu sve milovane kurzy.

A jak jsem rikala ze na Rolzucce urco brecet nebudem = tak jsme rvaly, nebyla jsem sama 😆
Matej se na zaver vytahnul s basnickou = tak na to jsem si musela sednout (bylo mi jasny ze se rozbrecim hned jak promluvi a neudrzi me nohy stabilne stat)
Dojali me vsichni fakt hooooooodne ….celá báseň na mém FB = Iva Fiš.

……brzy doplním

Rozhovor s Ivou Fiškandlovou o IF – Centru pohybu po porodu:

Proč vzniklo IF – Centrum pohybu po porodu?

Od roku 2009 jsem osobní trenérkou a už v té době jsem se více zajímala o zdravé a kvalitní cvičení pro ženy, ale přímo na tento směr – pohyb po porodu, mě přivedla má vlastní zkušenost. Rodila jsem v prosinci 2012. Už v té době jsem zhruba věděla co a jak po porodu, těšila jsem se, až to co vím já, porovnám s tím, co mi poradí v porodnici. K mému opravdu velkému zklamání jsem se nedozvěděla od nikoho nic. Ani náznak slov o tom, co s tím tělem, které mě děsí v zrcadle. Jenže já věděla co s ním. Představa, kolik maminek odchází domů z porodnice s myšlenkou na sedy lehy a vzpor, či hopsání s cvičitelkou na youtube, mě zvedala ze židle. Ale měla jsem svého prcka, a 18 měsíců se věnovala jen jemu a sobě, po tu dobu jsem na sobě zkoušela to, na co jsem školená a dál se tímto směrem vzdělávala a stále vzdělávám. Dokumentovala jsem své proměny na facebooku a vznikl tak i můj blog. Ohlas maminek byl obrovský, spousta dotazů, u kterých bych před porodem, předpokládala, že se máme dozvědět v porodnici. A tak začala má cesta s Pohybem po porodu. Nejprve jsem různě cestovala po maminkách, které o mě měly zájem, pak postupně začalo vznikat IF – Centrum pohybu po porodu, kam nyní jezdí ony za mnou. Snažím se o vybudování mezikroku mezi odchodem z porodnice a vstupem do fitness či k návratu ke svému sportu před otěhotněním (běh, volejbal, fitness, cokoliv…). Místo kde nejprve navrátíme tělo zpět po těhotenství a porodu.

  1. Proč u mě těhotné necvičí?

Těhotné ženy necvičím. Po pravdě, přilnula jsem pohybu po porodu. To je doba, kdy je správný pohyb opravdu zásadní. Kdy maminky hlavně hrozně moc chtějí na sobě makat a kdy se předejte budoucím zdravotním problémům. Zároveň se opravdu snažím dělat pohyb po porodu na 110%, když bych k tomu měla přidat i těhotné, měla bych pocit, že sedím na dvou židlích zároveň a přitom ani na jedné pořádně. A právě proto se snažím ponořit se do této problematiky co nejvíce. Jelikož správný pohyb po porodu je ve vyhledávání na internetu jeden velký chaos a nakonec nejen na internetu, kolikrát žasnu, s čím maminky za mnou přijdou, co jim odborník doporučil cvičit.

  1. Od kdy po porodu cvičit?

Například pánevní dno může cvičit již den po přirozeném porodu, 5. den po císařském řezu. Ale samozřejmě v rámci svého pocitu. Určitě není potřeba chodit přes bolest. Ohledně dalších partií, to vše záleží na tom, jak dopadla kontrola v šestinedělí a zda není rozestup přímých břišních svalů, pokud je, pak se všechno děje trochu jinak. Ale vždy je třeba brát zřetel na návrat těla po těhotenství, které rozhodně nekončí 6ti nedělím. Tělo se měnilo přeci 9 měsíců, od pánevního dna a celé pánve, páteře, žeber, až po celé držení těla a jeho těžiště.

  1. S kým začít cvičit?

Když by to nešlo v Praze u mě v IF – Centrum pohybu po porodu a to na kurzech ani individuálně (kdy pak maminky cvičí doma) pak doporučuji fyzioterapii, či osobní trenéry, pohybové specialisty, ale pouze za předpokladu, že pokud prolistuje klientka kvalifikaci zvoleného trenéra, či specialisty, nebo fyzioterapeuta, najde tam, že se každý rok odborník vzdělává v oboru, a dále má školení na cvičení po porodu, na pánevní dno, na zdravotní cvičení a podobně. To je opravdu velmi zásadní. Určitě doporučuji vynechat všechny cvičení doma s pomocí youtube (kdy kolikrát není ani uvedeno zda je cvičení vhodné na dobu po porodu) a cvičebních DVD, kdy maminku nemá kdo zkontrolovat, zda je v dané pozici správně a zda si spíše neubližuje.

  1. O čem je Pohyb po porodu?

Mé kurzy Pohyb po porodu jsou zaměřeny na rozpohybování páteře a pánve, na funkční aktivaci pánevního dna, zpevnění středu těla – CORE, na odbourání bolesti zad, na odblokování SI skloubení (esíček), na správné držení těla, na zploštění břicha a hlavně na zúžení diastázy, což z řad lékařů, jdu proti proudu, jelikož stále se ke mně dostávají různé informace, že nic jiného než operace – přišití břišních stěn k sobě, nepomůže. Diastáza, bolesti zad, funkční pánevní dno a ploché břicho, všechno toto jde ruku v ruce v mých kurzech. Většinou je cíl maminek, aby je nebolely záda, aby jejich břicho vypadalo večer, stejně jako ráno, aby neměly „střechu či díru“ uprostřed břicha a aby mohly skákat aniž by musely každou chvilku odbíhat na wc. A v neposlední řadě, aby zvládly pohyb kolem dětí.

  1. Co po porodu určitě nedělat?

Určitě by se měla vyhnout všech cviků, u kterých se aktivuje přímý břišních sval, za předpokladu, že by měly diastázu a tím, aby se neaktivoval přímý břišní sval, myslím i obyčejné vstávání z postele, či ulehání do postele – vždy a jedině přes bok. Necvičit nic, kdy se v leže na zádech zvedají nohy nahoru, či trup nahoru. Vzpor (plank, prkno) pomůže spíše k bolesti zad, než k plochému břichu. Určitě by měla zvolit svižnou chůzi, než-li běh. Když si představíte, že během těhotenství změnila pozici žebra, pánev a páteř, a vy nedáte čas či nepomůžete tělu to vrátit zpět, pak v takové pozici vybíháte ven, v takové pozici sportujete, a nedej bože v takové pozici běžíte s kočárkem. Nejen že efekt bude slabší, jelikož souhra svalů v takovém případě nepracuje tak, jak by měla a zároveň může přijít nějaká bolest (beder, mezi lopatkami, kyčel, koleno, krční páteř, a další). Při každém pohybu by se měla maminka cítit stejně jako před otěhotněním. K tomu vede pozvolná cesta, takže je třeba nikam nespěchat a moc to nehrotit. Všechno má svůj čas a o to lepší je nakonec výsledek, než když se návrat těla předběhne. Také bych vynechala určitě skákání na trampolíně, kde pánevní dno dostává hodně zabrat a nakonec se ještě více oslabuje.

  1. Je cvičení jiné po císařském řezu?

U CŘ doporučuji lékaři tuším 3 měsíce. Samozřejmě záleží, jakou formu cvičení pro sebe maminky zvolí a jakou si v tu chvíli představuje lékař. Tradičnímu cvičení jako je aerobik, zumba, běh, prostě přeskočení toho základního a to je navrácení těla po těhotenství a porodu zpět, bych doporučovala necvičit po CŘ klidně rok. V mých kurzech můžou cvičit stejně jako po přirozeném porodu a to je po kontrole v šestinedělí. Jde se postupně a smysluplně. Žádný sed leh, žádné zvednuté nohy, žádný vzpor, žádné hopsání. Je to ucelený systém, který vrací tělo do doby před otěhotněním. Ráda říkám, do ještě lepší formy, než před otěhotněním.

  1. Jaký je nejčastější cvik na pánevní dno?

Mezi nejefektivnější cviky patří vtahování, jakože vyjíždění výtahu (vcucávání tampónu). Stejně tak ale tento cvik patří i mezi ty, u kterých se často chybuje. Pánevní dno má 3 svalové vrstvy, samozřejmě ta nejhlubší je ta nejdůležitější. Pokud ale někdo cvičí imaginárním přerušováním moči, trénuje tak jen 1. svalovou vrstvu, tedy tu nejvnější. Ta od inkontinence nepomůže. Nebo se k vtažení připojí hýždě, bohužel zapojením zadku se pánevní dno vypojí. Další chybou může být to, že se nedává zřetel na sjetí výtahu dolů, to má za následek přetížení pánevního dna.  A v neposlední řadě doporučuji, necvičit pánevní dno tím, že opravdu na záchodě přerušujeme moč. Máme krátké močové trubice a hrozí pak záněty a také se tím procvičuje pouze ta vnější svalová vrstva pánevního dna.

  1. Proč bolí bedra při cvičení?

Pokud bolí bedra při cvičení je jasné, že se cvičí nesprávně. Nikdy nesmí bolet bedra při cvičení a to i kdyby nikdy žádný porod proběhnout neměl, tím chci říct, že to platí i pro muže. Bolest beder je signál toho, že páteř není ve správném nastavení, tudíž že je cvik pro páteř velmi nevhodný a že je střed těla ochablý.

Pár cviků Jak si vytvořit bolest beder 🙂

10.Je třeba se zaměřit v průběhu kurzů i na jídelníček?

V tomto směru radím, jen když se maminky zeptají. Jsem sice výživový poradce, ale díky tomu, že jsem na sobě hodně vyzkoušela a jediné co se mi ověřilo, bylo vnímat své tělo, nehladovět, jíst hodně vlákniny, pít čistou vodu, umět se odměnit a pochválit, tak žádné jídelníčky nedělám. Je třeba v tom nehledat vzorečky a váhy. Hlavní je nebýt ve stresu, proto začíná hubnutí vždy nejprve v hlavě.

11.Jak je systém kurzů?

Mé kurzy Pohybu po porodu jsou rozděleny do tří fází. Každá fáze trvá 10 týdnů, kdy se s maminkami vidím 1x týdně. 1.fáze je ta nejdůležitější. Samozřejmě není podmínka projít všechny 3, aby byla nějaká proměna, ale žádná se nedá přeskočit. Ve fázi II. a III. přibývají další partie. Je to ucelený systém, který neustále vylepšuji. Není to o tom, že bych prošla jeden kurz a dle něho pracovala. Je to několik kurzů a školení a z nich vždy vytaženo to co je pro mou práci podstatné. Tím, že na sobě pracuji, stále se vzdělávám, stále hledám další souvislosti a vylepšení, aby cvičení bylo co nejefektivnější a nejzdravější, kurzy se tak stále trochu mění, každým školení mi vysvitne další skvělá souvislost s danou problematikou, ať jde o pánevní dno, ploché břicho, vyhřezlou ploténku či diastázu nebo kyčelní kloub. Stejně tak díky velkému počtu maminek, které jsem odcvičila či cvičím, vzniká spousta zkušeností, díky kterým postupně skládám další mozaiku. Miluji to. V podstatě se snažím o mezikrok mezi porodnicí a fitness. Po svém porodu jsem pátrala, kam se maminky po porodu obrací. Většinou to bylo fitko nebo cvičební videa z pohodlí domova. Všechny byly zapálené do 30ti denních výzev, nechápala jsem to, vždyť nikde nebylo uvedeno, že je to vhodné po porodu. A nakonec maminky končili u fyzioterapeutů, jelikož vznikla někde nějaká bolest, či se někde něco seklo. A tak s tu zuby nehty snažím, vytvořit mezistupeň, kde maminky navrátí své tělo po těhotenství a porodu a pak z mého Centra mohou vykročit směr svůj milovaný pohyb – běh, fitness, crossfit, cokoliv. Jejich tělo je tak připravené, zpevněné, napřímené, funkční a to že vypadají nakonec mnohem lépe než před otěhotněním, je vlastně jen bonus k tomu, že je už nic nebolí a cítí se ve svém těle velmi dobře.

  1. Budou kurzy online ?

Kurzy online nedělám, cviky jsou tak technicky náročné, že se nedají jen popsat či natočit. Ono by totiž nebylo na videu nic vidět, žádný pohyb. Zároveň by mi to bralo tu podstatu věci. Když udělám online kurz, kdo ty holky zkontroluje, že cvičí správně? Přijde mi to nezodpovědné. Musím mít jistotu, že to co předávám, předávám, jak nejlépe dovedu, tudíž je tam kontrola (můj dotek), kdy jsem si jistá, že jsem to předala správně. Aby cviky byly účinné, musí se provádět precizně, plynule a technicky správně.  Online kurz tuto mou podstatu nesplňuje, nebo si ji zatím nedovedu představit.

  1. Za jak dlouho se dostaví nějaký výsledek?

Nepoužívám výraz výsledek, jelikož to mi zní jako konečný efekt, což by nesouhlasilo s kurzy, tam jsou proměny postupné a neustále se zlepšující. Proměny jsou velmi individuální, odvíjí se to od toho, jak se k tomu maminka doma postaví. Jelikož to záleží hlavně na ní, co s tím, co jsem předala, doma udělá. Vždycky říkám: cvičit se mnou 1x týdně, má stejný efekt na fyzickou změnu, jako dát si jednou týdně k večeři salát a čekat, že zhubnu. Ale většinou začnou maminky během 5 – 7 týdnů vnímat, že se mění. Největší rekord je za 1 měsíc -13 cm pryč v pase. Zatím to nikdo nepřekonal. Většinou se to pohybuje kolem 4 – 10 cm během těch 10 týdnů. Fotky ale umí ukázat více než čísla v cm či na váze –ZDE

  1. Proč někdo nehubne i když se snaží makat denně?

Ohledně kil je to složitější. Odvíjí se v tom kojení, či nekojení, každá maminka to má jinak. Jedna hubne, že kojí, druhá hubne, až když kojit přestane, jiná naříká, že když nekojila, váha se bude držet dál. Hlavní je ale to, co se děje v zákulisí, tedy doma a v hlavě. Strava je primární, ale nejde o diety. Zkoušet diety v době kojení je velmi kontraproduktivní. Stres hubnutí přímo zastavuje, díky hormonu Kortizol, který se při stresu vyplavuje, zabraňuje odbourávání tuků. A pak také, když se sportuje v anaerobní tepové frekvenci. Že to prostě maminky moc přepalují a nakonec na to, aby konečně tělo začalo brát tuk, pro tu činnost, kterou dělají, se ani nedostane. U mého cvičení jde hlavně o centimetry a ne o kila. Váha stresuje. Doma ji nemáme. Když chtějí maminky hubnout i na kila během mých kurzů, vždy doporučuji svižné procházky. To se pak sejdeme, a jdeme na hodinku na svižnou procházku s kočárky, kdy je nastavuji jak správně chodit s kočárkem, jak držet tělo, jak mít rukojeť, v jakém nastavení zápěstí, a podobně. Na konečný efekt to má nakonec větší vliv než běhání.

  1. Co mě na tom všem baví?

Miluji na své práci úplně všechno. Od 1. dne kdy maminky poznám na kurzu či individuálně, kdy jim ukážu nastavená páteře v neutrální pozici a ony vyvalí oči překvapením. Až do posledního dne, kdy se dozvídám, co jim toto cvičení dalo a co změnilo. A jsou maily, u kterých mi dojetím tečou slzy po tváři, kdy jsem na holky tak strašně pyšná a nadšená co jim to dalo. Každá maminka, která „mi projde rukama“ je součástí mého Centra a součástí celé mé práce, každá z nich pro mě hodně znamená. Největší odměna pro mě je jejich změna, kdy předčím jejich očekávání, kdy se dozvím, že na sobě doma pracovaly velmi poctivě, i přes to, že mají 4 malé prcky, to mě vždy motivuje, se ve své práci stále zdokonalovat. Vzdělávání v tomto oboru je nekonečný příběh, proto ať půjdete nakonec cvičit kamkoliv a s kýmkoliv, vždy omrkněte jeho kvalifikaci, ať víte, že nezamrzl v době přilepení beder do podložky (to je stejný mýtus jako, když se říkalo, že jsou vajíčka natvrdo nezdravá).

O diastáze

ivafiscz Břicho, Cvičení, Diastáza, Kurzy, Po porodu
O diastáze

Diastáza – fenomén dnešní doby.

Od roku 2013 se této problematice věnuji.

Na uzavřených kurzech (lekcích navazujících na sebe) učím cviky, které diastázu stahují (nejen s vlivem na diastázu, ale na celé tělo po porodu – i když byl porod třeba před 20ti lety) a snažím se tím „světu“ dokázat, že to jde bez abdominoplastiky, že jde mít tělo jako před 1.těhotenstvím, že není třeba cvičit náročné cviky na břicho, aby bylo zase ploché. Snažím se vysvětlit, že cviky z fitness jako je Prkno (Plnak), sedy lehy, skracovačky, cviky na „spodní část břicha“ nefungují natolik, že to pro břicho po těhotenství a porodu může znamenat horší stav.

Hodně lidí mi píše, ať natočím videa s cviky. Ať udělám on-line kurz. Tak jsem v průběhu 2.těhotenství, kdy tyto „prosby“ byly nejaktivnější, natočila video – Jak cvičit na diastázu. Trochu sarkastickým způsobem jsem se tím snažila ukázat, proč to nejde. Proč to nemá smysl.

Ve studijních materiálech jsem se dočetla, že během těhotenství vzniká u 30% žen rozestup břišních svalů. Jelikož už se nějakou dobu věnuji maminkám a vhodným cvičením po porodu, které jim na doma předávám, jsem si všimla, že 30% mi nesedí.

Já přímo s 30% nesouhlasím. Spíš bych řekla, můj osobní názor, že pouze těch 30% maminek, nemá rozestup břišních svalů po porodu. Ale to jsou pouze mé domněnky. Jelikož, z těch všech maminek, které jsem měla tu čest poznat, neměla rozestup břišních svalů jedna. Je ale pravda, že mě vyhledávají hlavně maminky s diastázou, s bolestí beder, s inkontinencí, s nefunkčním pánevním dnem, s vyvaleným pupikem a s dalšími problémy s těhotenstvím a porodem spojenými. A tak tyto počty nechám raději příslušným odborníkům.

Co je to diastáza?

– Je to rozestup přímých břišních svalů

– Vlivem rostoucího bříška se rozpínají přímé břišní svaly, které jsou podélně spojeny pružnou blánou – Linea Alba

– Po porodu se může stát, že tyto dvě poloviny nebudou schopny se k sobě vrátit na doraz a zůstane tam rozestup mezi přímými břišními svaly = diastáza. Je ale pravda, že po porodu zatažení diastázy pomáhají hormony, tudíž tu šance na stažení jsou celkem velké, pokud nebyla diastáza ještě před otěhotněním a nebo pokud se začnou příliš brzy namáhat přímé břišní svaly – sedy lehy, vstávání z lehu na přímo, tímto se stažení diastázy vlivem hormonů téměř zastavuje.

Malovala Kristýna Maňáková (moc ti děkuji)

Jak zjistím, zda mám diastázu?

– V leže na zádech, skrčíte nohy, jemně zamáčknete tak na 0,5cm prsty nad pupíkem, zvednete pomalinku hlavu a ramena nahoru od země

– Po okrajích prstů byste měly cítit jakési tvrdší okraje (okraje přímého břišního svalu) a pod prsty byste měly cítit měkkost

– Může být široká až 10 – 13 cm, to tam dáte pak i 3 prsty (v úhlu – dlaň k čelu), může být třeba jen nad pupíkem, nebo jen pod pupíkem, či obojí

– Může se vám při zvednutí hlavy a ramen od podložky vytvořit na břiše jakoby stříška i tak vizuálně vypadá diastáze, či naopak tam může být prohlubeň

– Viz. dole mé VIDEO – jak nahmatat diastázu

Jak to, že někdo ji má a někdo ne?

– Ve stručnosti: někomu se diastáza nestáhne už od miminka, někdo ji tedy prostě má už před otěhotněním, též závisí na pružnosti přímých břišních svalů, které v časté pozici sezení, přetěžování přímého břišního svalu (např.sedy lehy a velké nároky na čtverečky), ztrácejí svou pružnost.

– Bez stručnosti: Hlavní viník je nejhlubší sval břišní Trasnversus Abdominis – příčný sval břišní (viz obrázek), který se aktivuje, pro svou funkčnost, a teď pozor, v prvních 3 měsících našeho života. A aby se tento sval aktivoval a uměl fungovat, je třeba v prvních 3 měsících hodně ležet na zádech i břiše na rovné ploše (postýlky, podložky na zemi, pérovací kočárky). Z toho tedy vyplývá, že ten kdo jako malinké miminko často ležel na rovné ploše, má aktivní trasversus a tím pádem i „dlouhé -přužné“ přímé břišní svaly, nebude mít tedy sklony k diastáze. Naopak ten, co jako miminko ve svých prvních 3 měsících byl často nošen či vozen v autosedačkách, nemohl se mu transversus správně aktivovat a délka jeho přímých břišních svalů, je stále v ohnuté sedavé pozici, je velmi pravděpodobné že se tyto přímé břišní svaly rozjedou od sebe, aby si sice udržely svou délku, ale ztratily tak pružnost. A ten právě má dispozice k diastáze. Jako já.

– Pak maminky, které po porodu nic o rozestupu netušily (což se nedá nikomu zazlívat, informovanost je bohužel v tomto případě chudší, ale pracuju na tom), a aniž by si zkontrolovaly, zda ho mají či ne se pustily do cvičení přímých břišních svalů. Klidně to mohly být ty maminky, kterým by se do 2 měsíců po porodu sama diastáza stáhla, klidně to mohly být ty maminky, které začaly až po 6 měsících a bohužel měly diastázu stále. Jelikož cvičení sedů lehů a všech dalších cviků na přímé břišní svaly, fixují diastázu (rozestup). Takže není pravda, že můžete cvičit cokoliv po šestinedělí, či cokoliv po 3 až 6 měsících po porodu.

Moje amatérská malba z pohledu ze shora v části břicha nad pupíkem:

Co s diastázou hrozí?

– Estetický problém – Nejčastěji začnou maminky řešit své bříška, když je mají stále vypouklá, či ráno jsou plošší a během dne se dostanou i na pocit, že vypadají jako v 5.měsíci těhotenství, pak začnou googlit a v pár případech si vygooglý správnou odpověď – že mají rozestup přímých břišních svalů a neaktivní transversus abdominis (nejhlubší sval břišní)

– Opakující se kýly – nebrat na lehkou váhu, mít kýlu v rozestupu není žádná sranda, je to v některých případech i život ohrožující

– Bolesti v bederní či křížové oblasti zad – když si představíte, že jsou tedy vaše přímé břišní svaly od sebe a váš transversus abdominis není aktivní, tím pádem vaše páteř z vnitřní strany v oblasti rozestupu nemá oporu, a tím, že je to z pohledu ze zadní strany bederní oblast zad, bolí bedra, jelikož se páteř může pomalinku měnit na hyperlordózu, tím, že se nemá zevnitř o co opřít

– V nejhorších případech to končí vyhřezlou ploténkou

– zhoršující se držení těla

Jak se diastázy zbavím?

– Aktivací toto nejhlubšího břišního svalu – příčný sval břišní – transversus abdominis

– Už 5 let necvičím žádné sedy lehy – moje historie o cvičení na břicho ZDE

– Cvičím CORE a né sedy lehy ZDE

– Jak jsem cvičila po porodu ZDE

Úryvek z: U kávy o diastáze:

Proč se o diastáze tak málo mluví? Proč mi neřekl gynekolog, že mám diastázu? Proč mi doporučili na diastázu cvičit sedy lehy? Proč mi o diastáze neřekli nic v porodnici? ….. a další…. Tyto otázky patří mezi ty smutnější… je to vážně velká škoda. Když každá máma po porodu je tak děsně zapálená do toho, vrátit si své tělo zpět, vyhledá si na netu nějaké info (většinou si vygooglí nějakou 30denní výzvu s někým, kdo ani není po porodu) a rozjede bezhlavě obrovský výdej energie nad něčím, co nakonec nevede k tomu, co si dala za cíl. Je to jedna z těch věcí, která mě nejvíc štve. Vím moc dobře, jak jsou maminy ochotné na sobě dřít, ve dne v noci, a pak mi píšou o několik měsíců později, když jejich úsilí nikam nevedlo, že jsou úplně ztracené, že mají asi diastázu o které nevěděly a že kdyby o ní věděly, určitě by neležely v planku, nebo nemakaly všechny možné druhy cviků na břicho. Ušetřily by si energii, možná by se jim nakonec ta diastáza zavřela sama, kdyby do toho neskočily moc brzy, možná ne a pak by přišly a šlo by to raz dva… Ale ty z vás, který s tímto příběhem prošly – nebuďte na sebe naštvaný, vaše vina to vůbec není. To jen informovanost o diastáze je opravdu velmi velmi slabá a převahuje na netu spousta nesmyslů a někteří ji prostě jen neberou jako důležitou část těla, která by se měla vyřešit… Ale nikdy není pozdě. 🙂 Dopila jsme kávu a vracím se zpět do práce. 🙂

takhle to velmi často u mě vypadá. Na kávu chodím sama už 2 roky. 🙂

Jak to na diastázu nefunguje v 7 bodech (z mého FB – https://www.facebook.com/ivafis/ ):

Dnes jsem nechala syna spát ve školce a chtěla po práci v kavárně napsat článek o té úžasné, opomíjené, záhadné, tajemné diastáze po porodu…… těch myšlenek je tolik, že by článek by nesmírně dlouhý. Tak jsme sespala ty „nejlepší rady“ na diastázu ….. Jelikož dost často kroutím hlavou s čím holky od Dr. či fyzio přijdou (nechci házet všechny do jednoho pytle, jsou to prostě tu a tam případy) a zároveň je u mě velký úspěch, že z toho již neupadám do depresí. 🙂

„Nejlepší (ne)rady“ některých odborníků, kamarádek a dalších, na to, jak stáhnout diastázu:

  1. „Objednám Vás na plastiku na chirurgii“ – opravdu nejčastější, nevhodné doporučení. Ještě třeba „ideálně“ když je maminka třeba 2 měsíce po porodu, šup s ní na sál, to že se jí diastáza sama ještě může stáhnout, to je jedno. To, že nemůže zvedat své miminko skoro 2 měsíce, to je jedno. To, že teď kojí, to je jedno. To, že plánuje ještě další těhotenství, to je jedno. … 🙁 uff…
  2. Na diastázu cvičte sedy lehy – woooow….. to je ta nejsmutnější špatná rada, která se ke mě kdy dostala.
  3. Držte v prkně (planku, vzporu) – to je velmi časté nevhodné doporučení snad od všech možných odborníků počínaje lékařem, fyzio., trenérem, kamarádkou, internetem, až po zubaře, maminku po porodu, co je s vámi na pokoji v porodnici (opět ale nemyslím všechny na světě). Pravděpodobně velké bůůům s prknem bylo opravdu tak velké, že zasáhlo internetem celý svět. Kdyby to ale fungovalo, celý svět by měl krásné ploché břicho bez diastázy, kýly a bolesti zad, či výhřezu ploténky. ÓÓÓ to by byla paráda.
  4. V leže na zádech zvedněte obě nohy a tlačte do kolen – ono by to nebylo zas tak zlý, kdyby tam nebyla ta diastáza
  5. Cvičte šikmé břišní – to patří mezi nejméně závadné rady, kdyby to ale někdo uměl více té mamince objasnit, když jí to doporučí, každá doma vygooglí všechno na šikmé břišní a nakonec dělá téměř sed leh, téměř vzpor (jen na šikmo), a podobně.
  6. Noste stahovací pás – rada dobrá jedině v 1.týdnu po porodu a to jen na pár hodin. Bohužel jinak dělá stahovací pás s břichem a svaly přesný opak. Proč by měly svaly pracovat, když je na místě drží pás? Jak vypadá noha, když se jí sundá sádra? Je snad plná síli a svalů, nebo svaly usly?
  7. Mezi mé nejoblíbenější patří věty maminek: „Mě ale nikdo nic neřekl“ ….. to je pro mě vždy to nejlepší, pač lepší než poradit blbě, je neporadit nic a to beru jako to nejlepší co se mohlo stát, protože pak maminka pátrá sama a hledá a hledá a ona najde

Jak jde čas po mém 2. porodu?

ivafiscz Břicho, Cvičení, Diastáza, Kurzy, Po porodu ,
Jak jde čas po mém 2. porodu?

Díl 1.= Jak jde čas po 2.porodu

Krasny 2.Advent… 💕
U nas uz jsme na nej vsichni 4 pohromade 💕💕

Kazdy mi rikal, ze 2.porod je v pohode… 😲😅 …. pohodu si predstavuji jinak.. 😜

26.11.mi zacaly kontrakce po 3 min a tak jsme jeli.. vse vypadalo ze to vypukne…ale o 5 hodin pozdeji vse zmizelo.. rodit jsem prestala 😅😅
Tak nas pustili domu. Od te doby jsem mela 10 – 20 kontrakci nebo poslicku denne.. nikomu bych neprala se mnou zit tech nasledujich 9 dni 😂😂 … Prej druhorodicky to obcas maji, ze deloha vi co ji ceka a tak trenuje… trosku ji podeziram z prehnaneho trenovani.. za 5 let od 1.porodu jsem na sobe makala vazne hodne, vazne dost poctive a dost jsem sve telo dala dokupy.. takze je pravdepodobne ze i ma deloha byla trochu prehnana 😅😅 … ale kdo vi Ja totiz par hodin pred tim uvolnovala a rozpohybovavala panev a asi 5 dni v kuse jsem ujizdela na ananasu (tak ananas neprehant ! Je dobrej na vyvolani porodu)

Porod, ten pravy porod, nakonec prisel presne na den od vypoctu ovulace. 5.12. Kontrakce litaly jak se jim chtelo… i 15min se nedelo vubec nic, evidetne uz toho mela deloha plny zuby … prichod na porodni pokoj v 01:30… s manzelem po boku (bez nej jsem nechtela byt ani minutu).. Muj gynekolog a porodnik v jedne osobe mi 26.11.oznamil, ze odjizdi do USA a ze tu na muj porod nebude.. Doporucil mi tedy porodni asistentku Štefi ❤🙏 … verim ze nektere veci v zivote jsou dane a vse se deje presne tak jak ma.. a stejne tak to bylo se Stefi, melo to tak byt proste. Vlastne jsem si lepsiho cloveka nemohla prat. ❤

….
Ac jsme prosli kurzem hypnoporodu, neprikladala jsem tomu moc sanci u Apolinare, a bylo mi to vlastne jedno. Nemela jsem pocit ze potrebuji dulu ci svou asistentku, kdyz jsem mela mit sveho porodnika a hlavne sveho manzela. 1.porod s hypno nemel temer nic spolecneho a zvladli jsme ho krasne. Kdybych casto neslychala ze skoceni na bricho je „zakazany“, a ze tohle ci tamto by se nemelo, tak bych mela pocit ze to byl fajn porod.. po nazorech jinych, jsem o nem nakonec zacla pochybovat.. a to me nakonec vuci me samotne mrzelo.. takze to chtelo srovnat se sama se sebou a uvedomit si, ze to byl fajn porod, protoze mel happy end 💕
…..

Nakonec totiz sice 1.porod trvak 18 hodin, s davkou epiduralu, zakonceno nastrihem, ale ta bolest byla oproti bolesti u 2.porodu snad o 60% mensi. 😂
2.porod sice trval 5.hodin (kdyz nepocitam tech 9 dni od 1.pokusu preaktivovane zananasovane delohy ), ale ta bolest v poslednich 58 minutach byla neskutecna, myslela jsem ze se mi roztrhne cela panev na vsechny 3 jeji casti. Stefi se me 26.11.ptala jak si porod predstavuji, rikala jsem jen ze bych rada bez epiduralu a bez nastrihu, ale ze kdyz by bylo treba, tak nemam nic proti, protoze u 1.porodu byl ten nastrih obrovska uleva. (Ale s Aniballem jsem to nedala = mala mela hlavu tak moc super dole, ze nebylo kde nafukovat balonek 😅😅, pokus 5x). Takze zadne leky. A na zaver jsem „prosila“ nastrih… ale Stefi ani manzel to se mnou nevzdavali, hecovali, to das to das…. a…… dala ! 😊🙏❤ … najednou mi dcera lezela na brise, slizoucka, teploucka, malicka (50cm) a zdrava.. lezela na me asi 15min.. po asi 5ti min manzel strihal snuru, zmereno, zvazeno (3,230) a uz jsme ji meli v naruci zase na 2 hodiny. (Nakonec malinke natrzeni tam dole, ale malinke).
A na zaver nam do pokoje prisel Mikulas, 3 certi a 3 andele a manzel musel zpivat 😂😂😂

Co me ale dostalo nakonec bylo zavinovani delohy !! Jako nikdo, vazne vazne nikdo mi za tech 6 let vzdelavani v oboru po porodu, pohybu, anatomie, diastaz, kurzu, porodu atd…. nikdo mi nerekl ze zavinovani delohy s kazdym dalsim porodem nabira na neskutecne sile ! 😲😲😲

Muj plan na to, co delat po porodu se svym telem byl nasledujici (vyzkouset to co jsem u 1.porodu nedelala a nevedela):

1. Lezet na brise = pro urychleni zavinovani delohy
2. Po dokojeni si zavazat – stahnout mirne bricho do neelastickeho satku
3. NEcvicit zadne cviky na PD ani vytah
……
1.
– Lezet na brise se dalo jedine s cipkem proti bolesti
– lezela jsem na nem 3 – 6x denne

2.
– mela jsem nakonec trochu blbej – kratkej satek, nebylo to uplne ono, ale tak 3x denne na 1 az 5 minut jsem to zavazala
– toto bylo doporuceno p.Lewittovou v casopise Fyzioterapie

3.
– necvicim stale nic, nekdo (ted nevim bohuzel kdo), mi rikal, ze je lepsi nechat delohu zavinout nez tam hned po porodu hrotit Vytah a dalsi cviky (coz pak upravim ve svych clancich)
– i pocitove mi jsou cviky tedka proti srsti

A VYSLEDEK:
Na posledni vizite, 3.den po porodu, se doktorka temer lekla: Jezis Vy nemate uz zadne bricho! ….sestricka: Ajoo… Jak to?
(Lezela jsem na zadech, rozhodne nemam ve stoji ploche bricho)
Ale diky tomu jsem zjistila ze to melo smysl a pomohlo to.

To byly takove zahajovaci pokusy na sobe. Plany mam dalsi samozrejme, bavi me se v tom hrabat a overovat co funguje a porovnavat to se sebou pred 6ti lety. Nejen ze mi tehdy bylo 27, telo mlade ale 4 roky travene ve fitku. A cviky, ktere jsem nasobe aplikovala po 1.porodu a zacala tak vznikat ma cesta s Pohybem po porodu, jsem cvicila pouhe 2 mesice pred 1.otehotnenim.

Pred timto otehotnenim jsem toto a mnohem vice cvicila pres 5 let, a ted chci videt co to me telo, mimo preaktivovane delohy diky tomu umi a dokaze.
Moje bricho pri 2.tehu bylo nakonec o 1 cm mensi nez u 1.tehu. To prisuzuji lepsimu drzeni tela nez v 27 letech.

Tak uvidime jak budu pokracovat

Ohledne toho zda mam nyni, 4 dny po porodu diastazu, jsem se vubec nepidila. Ted vstavam stale pres bok samozrejme a naprimuji pater (kdyz si na to vzpomenu)

………………………………………………………………………………………

Díl 2.
Jak jde čas po 2.porodu – Aneb proměna č.2 začíná :

= často mi chodí dotazy – Zda má smysl začít cvičit po porodu, když plánuji pak další těhotenství = tak i proto vznikl tento text!

Výchozí stav před 1. těhotenství (r.2012):

– Věk 27
– Práce v posilovně
– Cvičení na posilovacích strojích
– Cvičení na břicho tradičním fitness způsobem (bedra do podložky a nohy švihem až za hlavu)
– Držení těla – hyperlordóza bederní páteře – bolesti beder v průběhu dne
– Změna myšlení při cvičení a studium o CORE zahájeno 2 měsíce před otěhotněním
– 2 měsíční denní cvičení na střed těla v neutrální pozici – zlepšení držení těla, bolesti zad pryč
– Těhotenství

Výchozí stav po 1.produ:
– V porodnici: Vstávání i lehání přes bok
– Zahájení cvičení na střed těla (toho, které jsem cvičila pouhé 2 měsíce před otěhotněním) nekdy po 6tinedeli
– Pocitově břicho téměř 3 měsíce po porodu slabé a nefunkční
– Diastáza 2 měsíce po porodu na 2 prsty
– Diastáza cvičením stažena na malilinkou špičku nad i pod pupíkem (cca čtvrt prstu) během 22 měsíců po porodu

Výchozí stav před 2. těhotenství (r.2018):
– O cca 6 let starší tělo, věk 33
– 5 let vzdělávání v oblasti zdravotního cvičení, pilates clinic, anatomie, těla po porodu, pánevního dna a dalších = na sobě vše vyzkoušeno
– 5 let skoro denního cvičení a navrácení těla do ještě lepšího, než před 1.otěhotnění
– Mnohem lepší držení těla, žádné bolesti, moje výška o 1 cm vyšší
– 2. těhotenství

Výchozí stav po 2. porodu:
– V porodnici = vstávání a lehání přes bok, ležení na břiše (až 4 denně, par minut), vázání břicha šátkem cca 2x denně na pár minut
– Zatím žádné cvičení – pouze snaha o napřímení v sedě a ve stoji 1 – 2x denně = zařazeno do běžných denních činností = řízení auta, procházka s kočárkem, vaření – vždy jen pár minut
– Diastáza 10 dní po porodu = nahoře 1 menší prst a dole mini špička

ZÁVĚR:
= !!! Rozhodně se vyplácí cvičit mezi těhotenstvím !! =

– tělo překvapivě snadno a rychle reaguje, tak nějak samo
– diastáza je po 2.porodu menší než po 1.
– břicho se vrací zpět samo mnohem rychleji, než po 1.porodu (pravděpodobně díky lehání si na břicho pro snazší zavinutí dělohy)
– při 2.těhotneství jsme měla o 1cm menší břicho = pravděpodobně díky lepšímu držení těla
– Jsem sice pouhých 10 dní po 2.porodu, ale už ted můžu říct, že těch 5 let dřiny (ležení a dýchání první 2 roky atd…), moje tělo strašně moc ocenilo. I přes to, že je o 6 let starší, odvádí skvělou práci, pocitově jakoby mi bylo pořád 27, jen tak nějak lepších 27
– Cvičení po porodu (to co jsem dělávala po 1.) zahájím až dle pocitu, zase podám info

Zahájit správné cvičení po porodu, hned po tom 1.porodu, má opravdu velký smysl. Ono nakonec zahájit to ještě před 1.otěhotnění má ještě větší smysl Ale kdo to mohl tehdy vědět že jo Takže i mezi 2. a 3.to má smysl … a tak dál.. Prostě vždycky to má smysl

Krásnou 3. adventní neděli přeji …

PS: snad je to srozumitelný text, snažila jsem se v rámci všech aktuálních možností (mlíko všude, spala bych i ve stoji)

Díl 3.
Proměna po 2.porodu

Předem, než se rozepíšu o proměně, pro ty, které by nečetly dál, bych vám všem ráda popřála krásné, veselé a pohodové Vánoce, spousty úsměvů a radosti. Děkuji za vaši přízeň i přes to, že je má práce dočasně pozastavena, že jsou mé texty plné hrubek, že vás baví mé postřehy z proměny po 2.porodu. Děkuji vám všem moc a věřím, že rok 2019 bude pro nás všechny plný zdraví a radostí, a že se pracovně trošku vrátím.

Jsem nyní 18 dní po porodu a už 3.den pozoruji nekomfort v pánevním dnu, jak při chůzi, tak při sedání i vstávání. Takový jakoby pocit sesunutí, snížení, jakoby to nebylo tam, kde to bylo před otěhotněním. A tak dle svého pocitu, jsem včera začala trošku cvičit. Zvláštní je, že 14 dní žádný takový pocit v pánevním dnu nebyl, asi tělo mělo větší práci se zavinováním dělohy, než aby mi dalo vědět – Holka, padá ti to tam dole, dělej něco

Cvičení:
1. Výtah
– šetrně, nejedu až do 10.patra, spíš tak do 3. maximálně
– snažím se soustředit na Výtah konečníku a na Výtah vagíny zvlášť
– Výtah „přední části“ v sedě přímo na sedacích hrbolech, v max.napřímení
– Výtah „zadní části“ v sedě, v napřímení, ale opřená, sedací hrboly směřují tedy spíš k patám (vhodné i v případě hemeroidů)
– Párkrát vyjedu nahoru a dolu, kdykoliv si vzpomenu

2. Hodiny
– Tímto cvikem postupně aktivuji všechny 3 svalové vrstvy pánevního dna
– Opět jsem šetrná, tak o 70% méně síly, než v době před otěhotněním, tak je to spíš takové svalové šimrání
– Tento cvik se špatně popisuje, znají ho ty, které se mnou cvičily
– V sedě na sedacích hrbolech
– Max 2x denně

Není to úplně návod na to, kdy má kdo začít cvičit. Je třeba dát na svůj pocit a nehrotit nic. Nechtít hned zázraky. A uvědomovat si, že 6tinedělí není o cvičebním masakru pro návrat těla před těhu. = na to je ještě času dost.
Spíš mě zajímá, zda po 14 dnech jste někdo zaznamenal stejný pocit s pánevním dnem, nebo později, či nikdy.
Proměna na foto je stále bez cvičení.

Toď můj další postřeh. Doufám, že už nikdo neuklízíte, že už vám hoří všechny 4 svíčky a běží pohádky při voňavém cukroví.

Mimi cukroví nadýmá, tak jsem bez. Hormony v 6tinedělí taky dělají svoje a umí maximalizovat, byť né tak tragické věci v ty nejtragičtější věci na světě. Nyní jsem již pozitivní, ale když nás doktorka poslala s mimčem na chirurgii kvůli pupíku a já tam uslyšela slova – měli byste se připravit na možnou operaci, tak jsem řvala, přesně tak, jak dle 6tinedělních hormonů a strachu o mimčo je možné. Mysleli jsme pozitivně a pupík je na dobré cestě, věříme, že se operace vyhneme. Zítra, stejně jako včera jedeme do Krče na kontrolu.

A tak v předvánoční čas je mi opět připomenuto, co v životě je nejdůležitější. Jsem nesmírně vděčná, že se mimi pupík hojí, že jsme všichni spolu a zdraví. Největší poděkování patří mému muži, který dává mé hormony-nálady-návaly breky-urážky-hlášky, zvládá domácnost, syna, dceru, prostě všechno! Trošku doufám, že jste byl taky někdo při šestinedělí na odstřel a nezveřejňuji zde nějakou Pandořinu skříňku.
Tak jdu přebalit, nakojit, uspat….

Můj rok 2015

ivafiscz Břicho, Cvičení, Diastáza, Kurzy, Po porodu
Ráda bych se trochu ohlédla a zavzpomínala, nakousla přítomnost a zaradovala se z budoucnosti. Jelikož je to něco přes rok co jsem prvně vyjela na cestu do Křenovic, kde se odehrálo mé první cvíčo pro 15 mamin, Je to něco přes rok, kdy se cesta začala ubírat jasným směrem.

Nějaký ten týden to nasvědčovalo tomu, že budu mít na fb 1000 liků, těch několik týdnů, jsem přemýšlela, co bych na toto číslo vymyslela, jelikož před 13 měsíci jsme si o tomto čísle mohla nechat pouze zdát, říkala jsem si, jaký to asi bude a co bude, až jednou bude toto. A jelikož mě tohle přemýšlení stále vracelo zpět a nutilo přemýšlet a vzpomínat, rozhodla jsem se napsat něco z minula, něco poodhalit a něčemu se zasmát, a na konec něco co bude, co ještě před rokem byl jenom sen.
Něco z minula:
– Asi celkem prožívám počty liků na fb, co? 1000 je celkem pochopitelný, ale když byste mě viděly, když padlo 300. To jsem plánovala a dokonce zkoušela a udělala – natočila jsem, jak dělám 100 kliků, 100 squatů a 100 výpadů, o technice jsem si tehdy mohla nechat trošku zdát, ikdyž ledacos nebylo špatné, ale ty kliky… no každopádně po zhlédnutí prvních 2 minut videa? ……… bože, nic nudnějšího jsem v životě neviděla 🙂 takže o toto jsem vás ochudila 🙂
– Moje první úvodní foto na fb, úplně na začátku, byl vypůjčený text z vygooglené motivační věty od p. Rockefellera: viz foto.. vzala jsem to vážně a do své práce dávala 200%, nejhezčí na tom bylo a je, že mě to strašně moc baví.
– V září 2014, jsem prvně vyrazila na svou cestu „CORETurné“, cesta to byla nejúžasnější na světě, stejně tak největší nervy. Do teď se vidím v autě, před Orlovnou v Křenovicích, těšila jsem se a při tom jsem byla v šíleném nervu, byla jsem tehdy 1,5 roku po porodu, což znamenalo 18 měsíců nekomunikace, slovní zásoba a umění vyjádřit se, bylo ten tam… Po tom co jsem párkrát zažvatlala, jsem se omluvila, že to je prostě mateřská a bylo mi odpovězeno: však my to známe, my jsme taky na mateřské, a v tu chvíli to bylo, v ten moment to prostě všechno začalo. Toto cvíčo si pamatuji snad do každé minuty. Malé video zde – https://www.youtube.com/watch?v=U7Sdl0i6gY0
– Pak vzniklo jedno z mých nejpříšernější videí ever. Já už nemám odvahu ho vidět znovu, ale několik hezkých mailů, mi díky tomuto videu přišlo do schránky, tudíž jsem ho nesmazala, ajk jsem plánovala a stále na youtube vykukuje. Začátek je příšernej, ale konec má asi něco do sebe. Video na vlastní nebezpečí, pouštějte ZDE
(PS: Jedno tajemství – v pátek mě můžete vidět v rozhovoru na TV Barrandov v pořadu Intim (cca 23:15) na téma pánevní dno a sex – mé oblíbené téma a přiznám se, že doufám, že to teda bude vypadat lépe jak toto video) 🙂 hhh…
– Rok 2014 ale hooodně 2015 byl velmi sebevzdělávací, šlápla jsem do toho, aby ze mě byl stále lepší a lepší trenér, abych vás k vašim cílům vedla, co nejefektivněji a nejzdravěji. Trenér zdravotní tělovýchovy jsem tedy zvládla, Pilates Clinic jsem zvládla ústní i písemný, ještě mi chybí 2x seminárka, hospitace, doporučení, DVD a rozbor DVD. Spolu s dalšími několika jednodenními školeními jsem dokázala dosáhnout na diplom, o kterém jsem si před dvě lety nechávala zdát. Tehdy jsem si říkala, woooow, jestli tohle jednou budu držet v ruce se svým jménem, budu vážně děsně děsně dobrá, a najednou to držím, oči se mi zalívají slzami a cítím pýchu, zároveň, ale vím, že cesta je nekonečná, vzdělávání se v oboru mě příšerně baví a tuším, že jsem na tom závislá, stejně jako mluvit latinsky o svalech.
– Na svých procházkách s kočárkem, které mi mimochodem příšerně nesmírně chybí, v té době, kdy mu byl rok, prcek spal i přes 2 hodiny, v lesích byl klid a ticho a já měla čas jen pro sebe, vymýšlela jsem, přemýšlela jsem, někdy kraviny, někdy zajímavosti. Stále mě hlodalo v hlavě kolik mamin z té porodnice odchází z představou sedů lehů, vadilo mi, že v porodnicích neříkají nic a nebo nic moc, nikdo neřešil diastázu (Co je diastáza?), pánevní dno. Nejprve jsem si říkala, bylo by skvělé pracovat v porodnici a těm maminám to předávat osobně. Jenže mi vadilo, že bych byla třeba jen v jedné porodnice, nebo ve dvou. A co další porodnice, co další města a další maminky? To by nebylo ono, to nesplňovalo mou představu. A pak to přišlo, ležela jsem s mužem na gauči a něco se začalo plodit v mé hlavě a na procházkách jsem to dopilovávala v mé hlavě a nakonec i na papíře, a dokonce nakonec i v časopise First Class, jsem popsala nesmírné množství služeb a možností v Centru pohybu po porodu. Vymýšlela jsem, kde sehnat peníze, ale při jedné schůzce a při nekonečných rozhovorech s mým mužem bylo jasno – musím postupně, musím projekt ořezat na nejmenší části, musím se uskromnit a začít hodně šetřit, a to hlavní, musím si začít věřit. Nechci si půjčovat peníze. A teď je to vlastně rok, co se snažím budit své sny ze spánků.
Moje 3 motory, kterým vděčím velkým DĚKUJI:
1. Můj muž je můj první a hlavní motor, ten mi totiž dal pocit, že nemusím být jen obarvená blondýna (což byla moje výmluva pro trapasy, nepovedené věci a tak podobně), nesnášel, když jsem to o sobě říkala. Teď už to neříkám. Věřil ve mně a to mi dalo prvně v životě pocit, že můžu v životě něco zvládnout. Za to jsem mu strašně moc vděčná, občas je to totiž se mnou těžké, ráda lítám na růžovém obláčku ve svých snech. Jsem infantilní, optimistická, a ač se to třeba nezdá, jsem velký introvert (a tenhle introvert má z tohoto článku pocit, že před vámi teď stojí nahý). Velkou změnou byl i porod, cítím, že mě tahle zkušenost změnila. Ta bolest, no znáte to, ale asi to, že jsem to zvládla, mi dalo pocit, že už zvládnu všechno na světě. Když jsem v červnu běžela Army Run 16km (Jak jsem běžela Army Run), asi jsem trochu pátrala po bolesti, po tom si sáhnout na dno, ale prd… porodu se prostě nic nevyrovná, tam to prostě bylo dno a vrchol během pár hodin. Převelikánské DĚKUJI patří tedy mému muži a synovi. Díky své rodině se cítím kompletní a neobyčejná.
2. Pak tu byl druhý motor, časopis First Class, tehdy jsem četla článek jak je žena na mateřské skvělá managerka, četla jsem o matkách na mateřské s více dětmi, které si šly za svým, četla jsem o lidech, co to prostě zkusily a i když padli na hubu, tak to nevzdali, vstali a zase spadli a zase vstali. Tehdy jsem pochopila, že dělat chyby, je skvělé, že to nás někam posouvá, přestala jsem se chyb bát a vnímám je jako zkušenost a poučení. Určitě stojí za to, si časopis objednat. Někdy je skvělé nepustit si TV, zalést do deky s čajem a číst si u lampičky příběhy, které berou dech. Nevím, zda si to First Class uvědomuje, že tím, že dává lidem pocit, že to můžou zvládnout a mají zkusit, přichází o čtenáře, jelikož když to pak zkusíte, není už tolik času na čtení. Leží mi tu na stole 3 vydání z ročního předplatného, ze kterých jsem si přečetla 2 stránky. Když vás práce pohltí, proto, že vás baví, nepřijde vám ani, že pracujete, jen vás nenechá spát a ráno vybíháte z postele, jen abyste to, co vás baví, realizovali čím dál více. Není tedy čas sedět a číst o lidech, kteří si splnili sen, když si chcete splnit ten svůj, bohužel ale posed s kamarádkou u kafe je též spíše zázrak, než realita, stejně jako nějaká party.
3. A pak je tu třetí nejdůležitější motor a to jste vy, vy všichni, kteří jste mi kliky na „Like“, vy které jste v Poradně na Modrém Koníku, vy, které jste mi napsaly, že dělám skvělou práci a ať to nevzdám, že tohle dává smysl. A samozřejmě vy, které jste si se mnou zacvičily, ať individuálně, nebo mě pozvaly do svého města, přihlásily se na mé „CORETurné“, nebo do mých uzavřených kurzů v Praze, právě vám všem, patří to největší DĚKUJI. Díky tomu, že na sobě dřete, že se vám plní sny s vašim tělem, že nebolí záda, že je sex lepší, že břicho je ploché po celé jeho délce, ať už jde o 13 cm, nebo o 3cm, právě tohle mě posouvá dál, přímo, žene. To je důkaz, že to, VÁŽNĚ MÁ SMYSL a že TO FUNGUJE. Kdo by kdy řekl, ještě před pár lety, že to dokonalé břicho, ty ubyté centimetry, nebolavá záda a funkční pánevní dno, jde bez sedů lehů, bez beder v podložce, bez strojů, bez operací a bez fitka. Miluji to, co dělám, a miluji to díky vám.
Proměny mých maminek jsou vidět zde – č.1 a další č.2 a č.3 bude do měsíce. 🙂
Proto v lednu 2016 (pokud vše půjde jak má) otvírám své centrum IF – Centrum pohybu po porodu, kde budou probíhat mé uzavřené kurzy – Pohyb po porodu Fáze I, Fáze II., Fáze III. (skupinové lekce navazující na sebe) s hlídáním dětí (i miminek), individuálky, tu a tam ještě spousta dalšího. Vše je v přípravě, prostor je vymalován, podlaha mi doma leží na skříních, tu další musí položit někdo zkušený, čeká mě velký úklid, dokoupení pomůcek, vymazlení prostorů podle mých růžových snů a ladění detailů bude za běhu 🙂
Děkuji vám všem, že jste tu se mnou a jste součástí momentů, kdy sny se mění v realitu.